HARLEY OWNERS GROUP TROJA CHAPTER
Historie klubuAkceVzkazyRoute 66Route66USA 06USA 06MOSKVA 07MOSKVA 07Kontakt

Dánsko 2008

...... je to trosku sprosty snad to nikoho neurazí :-D je to sranda...... jo a samozřemě je to plný chyb a hrubek určitě, ale o tom já nic nevím. Filda

Minulý rok jsem jet nemohl ale tento rok jsem si Super Rally nechtěl nechat ujít.Pořádající zemí pro tento rok bylo Dánsko. Klasická sestavička se nám malinko rozorstla... nakonec to dopadlo tak, jelo 5 motocyklů a šest jezdců:
1. Jéňa alias ( tohle rally si pořádně užiju ) Buell XB12R
2. Mára alias ( JTTCBP je to …....bude.........) H-D Sportsr 883R
3. Čáp alias ( neviděl jste někdo mojí prdel ) Buell X1
4. Strejd alias ( Strejda jezdí pomalu ) H-D Glida Classic
5. Filo alias ( pojedeme bez stanu ) Buell XB 12S
6. Zdenda alias ( ampér ) nevim nějaký kolo z japonska nebo co

Tentokrát poučeni z předchozích ročníků jsme se domluvili, že nebudeme dělat žádný zkoušky, nebudeme se ani scházet na projednání trasy, nebudeme zbytečně přezouvat, nepotáhneme sebou zbytečně moc hadrů, den předem si zavoláme a jedem. Den před odjezdem mi volá Jéňa … hele bereš stan, já mu na to řek … stany jsou pro holky jsme přece punkáči bereme jenom celtu – stan je těžkej bude nás brzdit.... Jéňa na to hmm Strejda stejně jezdí pomalu ale počkej zjistim to – zavolal klukům, že prej jsem mu vynadal do holek a že se jede bez stanů jenom pod celtu – fšichni souhlasili ( Doprdele ). Sraz byl ráno v 10:00 u mě doma Eliašovka – říkám si to je pohodička žádný honění hezky v klidu, nemusim vstávat ráno si zabalim a jedu. Vstávám v 8 balim 8.45 jsem zbalen tak se jdu loučit s rodinkou tam se trošku zakecám a v 9:30 už mě hledá celej klan kde jako jsem … sraz prej byl na 9. Takže skáču do kůže líbám ženu – 10:00 upevňuju bagly na moto a jede se. Jéňa nezapomíná v tajnosti aby to Strejda neslyšel připomenout: Připravte se Strejda jede pomalu – fakt pomalu. Jo jo v klidu nikam neženem....
Den 1: (cca 500km)
Vyrážíme Evropskou jedu napřed páč musim tankovat. Řadíme se a vyrážíme Jéňa, Já, Čáp, Mára, ten cyklista Zdenda a Strejda.
Jede se kilo – kilo dvacet koukam do zrcátek strejda pořád v dohledu – si říkám tak to je pohoda, žádnej kalup, ale jde to. Jedeme na Chomutov – bloudíme Teplice nahoru na Cínovec – Mára nemá baťohy postranách, takže klopí Sporťáka až skoro na koleno nemůžu se ho zbavit furt ho mám za zadkem. Stavíme na Cínovci, tankujem dáváme hnusný žrádlo – Zdenda RedBull, kafe a 3 cigarety. Skáčem na mota a kolo jedem směr Lipsko – hned za hranicema Jéňa uhybá někam do lesů kudy je to delší ale za to horší cesta – furt se jede kilo – kilo dvacet a Strejda co jede fakt pomalu je pořád v zrcátku – řikám si, tak kde je problém. Pumpa, pití, jídlo pár ftípků na Honďka Zdendu, 5 cigaret Zdendy a jedeme dál. Čáp už na Evropský v Praze hlásil, že ho bolí prdel, ale zjevně lesní okrska mu dala co proto, pozice na sedle se mění v minutovém tempu. Stavíme na pumpě klasika pití, cígo,Zdenda 3 + RedBull, Jéňa hlásí na koně a nic, jsme asi 150 km od Cínovce. Neví co se děje, říká, než jsem sem jel tak jsem koupil novou baterku?!? Zdenda, že to nahodíme přes kabely, má je v kole. Já, že to roztlačíme, drcneme do Jéni a Bullík vrčí. Pohoda jede se dál. Máme za sebou něco kolem 500km, tak hledáme bivak je 19:00 ještě světlo, takže Jéňa vaří kosmik žrádlo jako vždy a my se vrtáme v Bulliku, co to jako dělá – trošku ho rozebereme. Po deseti minutách a jedný flašce Ferneta jsme už slušně chytrý, co a jak, kde je jakej odpor, kde je jakej Ampér, kolik je kde Voltůch, Zdenda se v tom vyzná – tahá různý kabely z toho svýho kola, drátky, náhradní blinkry atd. Kluci hlásej vzali jsme Citrus dá se pít i teplej. Každopádně jíme, stmívá se, bulík rozložen – druhá flaška Ferneta a nějakej ten Walker. Proběhne pár ftípků na Hondu – Bullík zůstává rozložen - necháme to na ráno. Strejda se nám směje . Kalíme velmi úspěšně, padnou ještě dvě flašky Ferneta a probírá se fšechno mašiny, holky, Zdenda a jeho kolo. Naštěstí o práci ani slovo. Najednou z ničeho nic Jéňa hraje Kozičkovou, Mára se snaží ubalit cigaretu, jak je vožralej tak mu to nejde – jak se směje tak spolyká asi 20 filtrů. Mrknu a už se hraje nová hra – Honda kolo leží na zemi po ní se válí Zdenda – jdeme k tomu chceme to zvedat – Jéňa hlásí serte na to je to Honda – Pochčijem jí. Zdenda se směje : Ulomil jsem si páčku. Zase mrknu a hraje se nová hra – Mára se na mě vrhá, že se budeme jako prát. Válíme se kolem dokola vybereme místo kam jsme chodili čůrat projdeme celou škarpu u silnice a Mára furt nechce přestat. Dostávám ho do pozice nehybné, na to přijde Jéňa a začne, mno tak Máro přece to tak nenecháš, dělej něco..... takže jedeme znova, válíme se všude. Opouštím Máru aby si hrál sám, ten v tom pokračuje až musí zakročit Strejda a usměrnit ho – Mára do 5 minut spinká. Jdem taky chrnět. Celtu dávat nebudem je dobře. Můj a Čápův spacák je maximálně do mínus jednoho stupně, takže jsme zmrzlý jako hovna.

Druhý den: (cca 420Km někdo část na odtahovce, někdo zase udělá výhodnej obchod )

Budíme se do krásného rána, absolutní azuro – Jeník vaří čaj – my ladíme Bullika – sereme na kabely to nefunguje – budeme talčit, Bullik chytá. Jeník si stěžuje, že ho děsně bolej kozy......co to jako má znamenat, vytáhne triko a tam už se to začíná zbarvovat..... Ještě trošku poladit to kolo co nemá brzdovou páčku - připevňujeme tam stříbrnou kosmickou páskou 8 stranovej klíč – konečně je to trošku punkovej stroj. Balíme pojedeme do Hamburgu je to jen cca 70km – koupíme tam páčku na to Hondokolo. Proběhne tankování, tlačení a jsme v Hamburgu. Stavíme na pumpě strejda nechce do centra – Zdenda se připojuje na internet hledá obchod. Zadává směr do GPSky jedem – dostáváme se na okruh Hamburgu – je to na pytel fšude zácpa, mraky kamionů a aut. V nejhorším místě ve zužení Jéňův Bullík vypovídá službu, nepomáhá tlačení je prostě mrtev – bereme popruh a dotáhneme ho na krajnici kde ostatní stihli zastavit – bohužel je to na dálnici v zatáčce. Vedro jako z prdele – slunce nikde ani mráček. Voláme Čechy – zjištujeme číslo na Harley v Hamburgu. Zastavuju maníka kterej frčí kolem na Glajdě jmenuje se Boris (ještě jednou díky moc ) zavolá nám do Harleye bohužel pro nás nemůžou přijet – volá nám odtahovku ( pouze 200 Euro korun DOPRDELE ). Do třiceti minut je tu, vydržte. Děkujeme bereme si na Borise kontakt. Nasedne a je v tahu. Půl hodiny fuč nikde nikdo slíkáme se do spodárů páč to nejde vydržet, za dalších 30 min u nás staví nejakej magor v Tir začne někam vola – řikám mu, že už máme vše pod kontrolo, že pro nás jede odtahovak, kýve a pořád někam volá – málem zaviní bouračku když se ze zadu k němu přiřítí další kamion. Vykoukne z okýnka a že prej za 5min přijede někdo kdo nám pomůže. Jo jo už jed. Za dalších 30 min je tu konečně odtahovka, nakládáme Bullika a jedem do servisu... je to kousek přes město cca 23km a sotojí to nakonec jen 158Eček. Kluci z Buellu si vemou do parády Jéňův stroj a za chvilku je to jasný – baterka v tahu – neoriginál – Jéňa kupuje za 125 Eček novou origo baterku, já jako největší ryby kupuju za 40 Euro H7 origo od Buellu do předního světla ( prostě super kup). Pokoukáme Buelly, maj tu super kousky fšelijak upravený, je tady i jedna 1125 R, na živo musim říct o trošku lepší než foto. Doráží i Zdenda z cyklistickýho obchodu a chlubí se jakej super kup udělal, že ho ta páčka vyšla na litr – když jsme se mu pochluili s našema nákupama tak už mu to ani nebylo tak líto.... prostě mazec. Oblíkáme se páč zase lítame po servisu jenom ve spodárech, nasedáme a jede se dál. Stavíme na pumpě vyčerpaný a hladový. Super za rohem je BurgerKing dáme si nějakou nostalgickou dobrotu. Usedáme každý ke svemu minimálne Double Wapru. Poslední si žrádýlko přináší Mára to Zdenda už je po jídle a kouří 4tou cigaretu a volá TaCoNepolyká, strká telefon Márovi – Si se posral, zavěs to, teď jím, to se nedělá. Vražedný pohled punkáče, Zdenda pokládá telfon. Najezení spokojení nasedáme a za chvilku jsme v Dánsku, začínáme potkávat stejný nadšence na strojích směřující do Federecie. Kousek za pomyslnou hranicí jsou vidět změny... cesta vede kolem moře, lepší se i příroda, po stranách ulic začínaj chodit hezčí holky – hele tady si jedna sundavá mikču – ty vole vona nám ukázala kozy...... jo jo normálně buchta si stahovala mikču tak důkladně, že to vzala i s trikem – podkozenku neměla. Nabytí novými zážitky pokračujeme s radostí. Na místo dorážíme poněkud později, ale ještě za světla. U vjezdu je partička lidí který rozdělují přijíždějíci na motocykly a na kola, takže Zdenda je vykázán na zvláštní parkoviště. Zase se mu smějeme – Zdenada to bere statečně – pořád se usmívá a říká, že ho nemůžeme rozhodit. Parkuje kolo, bere bagáž a běží za náma. Od vstupu ho berema na sedadlo spolujezde a připravujeme ho na to, že se konečně sveze na motorce. Místo je masakr obrovský tak asi 3x vetší než v Norsku. Poznáváme pár típků který jsem viděli už v Norsku. Všude je mraky lidí, stanů a motorek není kam postavit náš bivak. Nacházím velký kus louky úplně volný – kde je zrada? Je to kopec jako blázen. Nevadí jsme punkáči to dáme. Stavíme bivak tam kde nikdo neche postavit ani motorku, než vše poladíme tak mě Bullik spadne ale není to žádný kolo takže páčka se ani nepohne :-D. Zdenda se brání trava není asfalt my na to Honda není motorka. :-D. Stavíme bivak, vaříme chlastáme Citruse – s Čápem a Márou jdem pro piváky. Strejda si postavil stan a je zabydlen, převlečen dává si s náma piváky, dojíme a jdeme na obchůzku. Koukáme na ty nesmysly na kterejch sem dorazili lidi z Itáli a tak podobně. Proběhneme stánky s žrádlem, koukáme jak to tady chodí kde je voda kde pivo a kde se hraje nějaká muzika. Proběhne jenom lehkej mejdánek a jdem chrnět. S Čápem mrzneme i pod celtou – je z prdele zima – navíc ležíme ve svahu na kterym by se dal jezdit obřák, takže skoro pořád spíme pod karitatkou na trávě navíc mimo celtu.

Třetí den: (cca 270km)

Ráno opět nádherný počasí jak vyjde sluníčko okamžitě se udělá teplo. Sundáme ze Sportáka celtu – dovolujeme se Máry o zapůjčení, že jedeme pro snídani. Jéňa hravě vyjede kopeček na kterým se minulý den rozbilo několik ostřílených jezdců včetně jedný Glajdy která padla celkem tvrdě a pán v tričíčku a kratasech se skutálel pár metrů pod ní. Nasedám za Jéňu a vyrážíme k výdejně snídaní. Teprve ted si pořádně uvědomujeme jak je ten kemp obrovskej dostáváme se na jedno ze 4 míst kde se dá koupit jídlo, kde je obrovskej stan něco jako cirkusový šapito s živou muzikou a další vymoženosti. Snídaňový městečko – hafec stolu a lavic plný hladovejch lidiček, sprchy, toalety a hlavně pivo stany. Tam kam všichni pěšky my s Jeníkem si to hasíme na Sportáku. Zastavíme skočíme do snídaňovýho stanu, tam nám na tác mrsknou 6x snídačku a mastíme to zpět do naší základny. Kolem dokola pořád korzujou nový a nový lidi co najížděj – každej kousek rovný plochy je zaplněnej stanem nebo motorkou nebo ležící vožralou mrtvolou. Hrozně nás baví, že na náš kopeček se nikdo nehrne, takže máme náš bivak osamocený na cca 300 m2 a to je tady vzácnost. Sem tam se někdo staví okoukne to, ale hned to taky vzdá. Když se nám konečně povede dostat Máru ze spacáku hodí do sebe snídačku vyrážíme na výlet. Strejda s náma nejede, že nás nechce brzdit, že prej bude fotit Glajdy ať si jdeme zařádit. Domlouváme si kontrolní čas srazu něco kolem 17h. Vyrážíme nabereme kolo na zvláštním parkovišti a jedeme tankovat. Na pumpě je velmi ochotná a velmi krásná Dánská pumpařka – hned nám radí kam se máme jet podívat co máme vidět a tak. Zvolili jsme jeden z ostrůvku okruh cca 300Km. Proletíme městečkem a tradá, kdo by čekal jak se ted rozpíšu o tom jakou jsme jeli palici a jaký tam byli super silnice a jak jsme za to kde tahali tak bohužel – velké zklamání – je to placka, samá rovinka a do asfaltu v Norsku to má hodně daleko, navíc jsou cesty dost špinavý ( písek, kamínky atd.) Po půl hodině trápení volíme nejbližší cestu k moři. Zastavujeme ve vesničce Bogense stavíme na molu fotíme se kecáme jaká je to nuda. Najednou se přihrne několik strojů. Okamžitě hlásej ahoj ahoj nikdo jinej než HD club Praha celkem náhodička.... Pochlubili se, že už byli na druhý straně ostrova a že nic moc stejná nuda jako tady. Dáváme tomu ještě jednu šanci na mapě najdem městečko který vypadá větší, že tam dáme rybu a pojedeme do kempu. Město Munkebo je nejvetší díra na světě nic kromě obrovskýho nákladního překladiště lodí, pár domečků a jeden bufáč. Jsem nsranej tankujeme u automatický pumpy, nikde se nedá schovat před sluníčkem, nikam se nedá dojít na záchod, nic se nedá koupit. Já velím do kempu Jéňa kouká do mapy, že prej vedle cca 10Km je městečko Kreteni (Kerteminde už mě to trošku sralo), už podle názvu se mi nechce. Nicméně demokraticky se rozhodlo, za přispění hlasu ciklisty Zdendy, že se jede tam. Nakonec se to ukázalo jako skvělá volba – bylo to nádherný rybářský starý město s užasnou architekturou. Páč máme hlad, hledáme restauraci. U jednoho kanálu, oběvujeme několik restaurací pohromadě – to musí klapnout. Vlezeme k první – rovnou na nás vyběhne kuchař z kuchyně – co jako chcem – jdeme do restaurace tak asi jíst ne. Mno my máme zavřeno otvíráme asi za h. Přes ulici je malá knajpa s černou fasádou, velkým komínem a malinkou zahradkou – bereme. Jéňa vleze dovnitř – my sedáme na zahrádku a z hospy se ozve děsnej smích, jako když se smějou piráti. Jéňa vyleze úplně nadšenej – volové tak vevnitř je to normální 4 knajpa, sedí tam tlupa námořníků s vytetovanejma kotvama na rukou chlastaj pivo a když jsem se zeptal jestli tady dělaj něco k jídlu tak se začli děsně smát. Ještě podotknul, že servírka je taky nálož. Najednou se oběvila cca 150kg, zrzka v nějakej vytahanejch teplácích a s obrovským úsměvem. Tak co to bude kluci – co děláte k jídlu? Mám jennom dvě jídla – smoked fish nebo fish cake. Utvrzuju se, že ten dort je mletej a bereme všichni tu uzenou makrelu a nealko pivko. Pojmenovali jsme si ji Mrtvá Mary – páč tam měla všechno černý i hajzlik byl totál černej. Námořníci se na nás chodili postupně dívat a furt se culili. Nezjistili jsme proč, ryba byla dobrá a skončilo to bez následků. Uzavíráme výlet a jedem do kempu. Stavujeme se v Lidlu, že si koupíme piva. Zdenda hodí na kasu karton piv, vytáhne mastercard a usměje se. Pokladní na něj bueeeel. Zdenda se brání nene já mám Hondu. Pokladní zase bueeeeel. Nechápe kouká na mě. Podávám ji tedy mojí kartu a mě říká, že tyhle karty neberou. Zase se trošku Zdendovi posmíváme. Zdenda platí keš. Přivazjeme piváky a coly na mota a hurá do kempu. Parkujeme kolo na odstavnym parkovišti a vjíždíme ke vjezdu – koukáme co se děje všude je mraky policajtu. Jeden mě zastavuje. Okukuje motorku a ptá se odkud jsme – odpovídám, že už jsme tu byli a ukazuju mu pásku na ruce. Začne bejt drsnej a hustě mi opakuje, jsem se Vás ptal odkud jste??? Z Čech. Cože??? Z Čech. Hmm na stranu. Odveleli nás bokem za nějaký plenty. Vjedeme do toho prostoru a tam asi 20 Banditos, to je hned po Helsacích nejvíc nehustší MCíčko.
Dopadlo to tak, že nás prošacovali, vyfotili, zkontrolovali, opsali si řidičáky, vyspovídali odkud, jak a proč a bylo. Potkáme se před stanama plni zážitků nejvíc zjančenej je z toho Zdenda, každej háže do placu co mu provedli a kam se mu koukli – nejlepší to měl Injačáp šacovala ho prej nejvíc nejhezčí Dánská policajtka na světě. (Určitě kecá nechce přiznat, že mu strčil do prdele prst velkej tlustej Dán :-D). Protože to kluku trvalo dýl než mě, šel jsem jako první a chvilku předtím jsme přes vysíračky ( vysílačky ) kontaktovali strejdu kterej nás poinformoval, že se už asi 3h nemůže hnout z místa, protože je děsná bitva o plac, dokonce i o ten náš na sjezdovce.... a že to sluníčko ho už totálně vysušilo, abych mu dovezl něco k pití.... Když dorazím na místo je evidentní, že stanů i motorek přibilo. Jedno z mála míst kde je vidět tráva je ale přece jenom náš kopec a to jenom díky Strejdovi kterej branil pozice hlava nehlava. Pár odvážlivců se přece jenom kolem nás objevilo, ale pořád jsme měli dost místa postavit ten náš zázračnej bivak. Tentokrát se nám musel hodně povíst, protože si ho přišel vyfotit nějakje maník kterej vydával noviny tohoto srazu – každej den vydávaj noviny – co se stalo včera co se bude dít dneska a tak podobně, vyfotil si strejdu a poznamenal si pár informací. Ani nevim jestli jsme si ty noviny nakonec obstarali. Jeník uvařil kosmický jídlo k tomu jsme začali pít karton piváků, kterej mizel záhadnou rychlostí. V mžiku se tam objevil náš věrný přítel Fernet. Strejda se pochlubil, ža po dobu obrany našich pozic navázal přátelství se sousedícím stanem – fakt super stan s místem pro motorky a dvouma ložnicema, kterej obývaj dva Taliáni. Super kořeni. Ležíme pod celtou protože pořád praží sluníčko, pijeme teplý pivo s Fernetem a jíme kosmický jídlo. Slovo dalo slovo a dostali jsme se k muzice – začalo mě zajímat co tady bude hrát za kapely – Injačáp měl výbornou poznámku „ Jak to, že když jsme v Dánsku, tak tady nehrajou Volbíti?“ Vzal jsem průvodce srazu ( maj na to takovou brožurku ) kouknu na seznam kapel a řikám : „ Dyt´tady hrajou.“ Měli jsme z toho takovou radost, že jsme to museli zavolat všem našim metalovejm kamarádům, který nám děsně záviděli. Po další náloži piváků a Fernetů jdeme na obchůzku a nakoupit nějaký piva – obejdeme pár stanů – lejem pivo, koukáme na muziku hraje revajvl Led se Zelím – (LedZeppelin) strejdu to děsně ba. Měníme stanoviště jdem se kouknout na kopec k Rock n Roll hale. Vlezeme dovnitř a tam neuvěřitelná partička típků mydlí do škopků, basy, kejtry a kláves takovej rokec že je to nevídaný, pecky do Honzy v balíku ( Johny Cash ) a tak podobně. Mára, Čáp a já již těžce pod vlivem rozjíždíme tanečky a zpívánky – Klasickýho Dupáka v provedení Máry jsem ještě neviděl, úžasnej zážitek. Jéňa kňučí, že ho bolej nožičky a kozičky, strejda vypadá, že ho to ba – Zdendu ba nás fotit – takhle vyblikaný jsme ještě nebyli. Kluci končej , tak jdeme taky spát – berem sebou nějakou vodu na ráno. Dojdem do bivaku a Mára s Čápem chytaj druhej dech a jdou kalit dál, dojdou na didžinu skouknou holky daj pár piváků a flašku Ferneta. Čápova verze: Normálně s Márou mluvim, mi odpovídá a najednou uprostřed věty se vypnul. Jak vypnul??? Prostě skončil, zvadnul, usnul. Bafnul jsem ho pod křídlo a vydal se k bivaku – děsnej kopec a von úplně gumovej, akurát při překračování bažiny se probral, když zjistil, že je to v suchu, tak zase omdlel.

4. den … ( cca 100pif..... na hlavu )

Ráno Zdenda a Jeník jedou pro snídačku -hmmm dneska jsou párečky.... pomalu vylejzáme z rádoby spacáků (já a čáp) a spacáků. Mára to bude mít na dýl. Je něco kolem 11tý takže už vedro.... jdeme okamžitě do spodárů..... Čáp vychytal posledního piváka v plechu. Po včerejší skušenosti s okolím – kašleme na výlet – zůstaneme tady a vylejem se – musíme se pořádně připravit dneska jsou Volbíti..... Mára leze z pod celty... slušně pomačkanej. Vysíláme první výpravu pro korbely s pivem.... rozjíždí se mejdan....zdravíme Strejdovi kamrády z daleké Itálie.....pivo, pivo, pivo, pivo došlo – vysíláme další partičku tentokrát je to myslim Zdenda a Čáp nebo Mára? Nevim to je jedno další nášup pivo, pivo, pivo a co takhle si dát Ferneta??? UUUHHHÁÁÁÁ hroznej nápad ale samosebou se perfektně ujal, pivo, ferner, pivo, fernet, pivo došlo – tentokár jdu já s Jeníkem oba jen ve spodárech – nějak nám už určitý věci nedocházeli – dneska se divím, že jsme prošli bez újmy – jsme zpět, klasicky pivo, fernet došel berem novou láhev a voláme na Itali aby se k nám přidali – jelikož jsem velkej poliglot obzvlášť po fernetu s piváka, takže mluvim plyně italsky :-D. Když jsem jim řek, že ten co právě šel na záchod sem přijel na kole tak se na sebe jen tak koukli a zaculili se. Jak se Zdenda vrátil tak mu jeden z Italů podává zapalovač – Zdenda na to co je jako – a Ital mu říká doběhni na to odstavný parkoviště a zapal to kámo..... zní to dobře takže dnešní hláška je Zdendo zapal to – postupně to přešlo ve Zdendo zapal se. Klucí italský vyprávěj jak u nich na srazech se Hondokola věšej za vidle do vzduchu a za 1Eurokornu si do něj můžeš praštit velkou palicí a potom že to zapálej...... děsně nás bavěj tyhle hystorky takže lejem do Italů pivo a ferneta, pivo a ferneta …. u 4 kola jeden z Italů odpadá a jde si lehnout do toho luxusního stanu.... druhej Ital za ním zaběhne a za chvilku se vrací s kafem – já kafe nepiju, ale tohle jsem si dal, bylo luxusní.... nastřelilo mě to tak, že jsem fungoval do 5ti ráno. Pokračujem v pivácích a fernetovi, Mára se uvolní a sedne si pohodlnějc v tom vidíme Zdendu jak mačká spoušť foťáku – Márovi koukaj celý koule viz FOTO. Začíná se stmívat, blíží se Volbíti, jde se vařit.... Jeník vaří svoje kosmo žrádlo – Italové jsou samozřejmě pozvaný taky, bohužel ten co odpad se ještě neprobral. Druhej dotáhl parmazán a prasečí salámek. Ital se cpe tím kosmo žrádlem a říká, že je to nejlepší pasta co kdy jed...... mazec nevídanec. Jeník začíná psát oplzlé smsky mojí přítelkyni – statečně mu asistujeme asi 10min nást o baví. Najednou je to tady.
Udeřila hodina H a minuta M já vybaven dvěma litrovejma colama s Walkrem, jdeme na stadák – k překvapení je plno. Než se kluci připravěj dva litry coly jsou fuč. Připravujeme kamarády na nejvíc nejlepší mazec.
Kluci lezou na podium a já s Čápem už slušně pod vlivem letíme do kotle. Hrajou na velkym podiu a šlape to – zpíváme, paříme celej koncert, páč už mám vlasy tak mi hlava jede o 106. Přidává se k nám Dánský pár taky to všechno uměj, když zjistili odkud, že jako sme z PRAHÉÉ tak tomu nechtěli věřit – obímačka plácačka a jede se dál. V repertoaru byly dvě pecky který jsme s Čápem vůbec neznali usoudili jsme že jsou to novinky. Kalbu jsme s Čápem a Márou protáhli, ostatní šli spát páč si uvědomovali, že zítra se jede domů a musíme ujet tak 500km. Kolem druhý ráno nám docházej prachy, dojdem do bankomatu – tady žádnej není – ale je – dobelháme se ke stanu Strejdy zlehka se na něj povalíme a najednou se rozepne zip a vyjedou Dánský korunky – poděkujeme a jede se dál, kupuju klukům cigára, který ani nestačej rozbalit a už je strácej, kolem 5 ráno – už nemůžem ani my a všude už zavíraj – poslední místo je didžina – potkáváme tam nejakýho maníka kterej mi v druhý větě říká, že byl deset let v báni a že se výborně baví po takový době, mazec nevídanec. Jdeme chrápat.

5 den (cca 380km)

Ráno se budim s metalovým krkem jako hovado,Čáp bez hlasu a Mára na to kašle a spí dál. Proběhne snídačka kterou mi tři samozřejmě vynecháváme. Balíme a vyrážíme, hned za hranicema města nás staví cajti – probíhá celoplošná preventivní akce cajtů aby jim nejezdili návštěvníci srazu vožralí. Poslušně se řadíme a bude se dejchat – mám slušnýho nerva – jestli foknu, jak mi je blbě tak to snad ani nezměřej. Procházím v poho, za mno je na řadě Čáp, taky prochází stavíme o kousek dál za Jeníkem,Strejdou a Kolistou......, Mára nádech a cajt, že bude muset foukat ještě jednou, ale už do jiný mašinky, Mára zase nádech a cajt ho sundavá ze Sporťáka. Tady si to postavte na stranu a tak 2h počkejte máte promile zbytkáče – zní verdikt. Takže zase všichni jdeme do spodáru páč je děsný vedro a 2h se smažíme – naštěstí se Zdenda pochlapil a že prej zajede na pumpu pro pití. Pryč je asi půl hodiny a pumpa je hned za křižovatkou.Děláme si srandu, že to kolo konečně někdo zapálil. Zdenda se vrací celej usmátej, že se stratil. Mára jde na překontrolování – cajt na něj koukne nedámu ani fouknout a odsuzuje ho k další půl hodce. Zdenda Jeníkovi začíná nabíjet přes to svoje kolo náhradí baterku. Když jsme byli konečně propuštěni lezem na stroje a vyrážíme, jedu za Jeníkem a najednou z něj něco upadlo koukám co to je a telefon se tříští na několik kusů. Předjíždím Jeníka zastavuju ho a říkám mu opět špatnou novinku – bere to statečne – otáčí se a jede pro něj. Stojí u cesty kouká jak jezděj auta – telefon leží vypadá v pohodě , první auto dobrý vedle, druhý auto dobrý vedle, třetí auto DOPRDELE – novej velmi placatej model na světě, bohužel nedá se s ním moc volat. Jeník trpí psychicky, Mára, Čáp a já trpíme fyzicky. Metalovej krk cejtim každéj metr cesty ale stálo to zato, byla to Krásna nesmírnáááá. Dostaneme se lehce z Dánska do Německa stavíme na pumpě tankujem a trošku jíme je něco kolem 14 nebo 15h – mě už se klepou ruce jak mi dochází alkohol v krvi – první jídlo ten den a nějaký to pití. Nasedáme frčíme dál, asi po hodine musim zase před Jeníka – stavíme jsem úplně mrtvej – dáváme si 20 na parkovišti. Jeník fotí krávy. Zrazíme ten den asi 370 km a rozkládáme poslední bivak. Krásnej rovnej asfalt to se dunde spinkat. Žereme kosmo žrádlo doplněný o 2 konzervy Pražský šunky – to je žrádýlko. Zdenda Ampér tahá z kola drátky a blinkry – neustále to nějak propojuje aby to svítilo, blikalo nebo jiskřilo – kurva Zdendo nejiskří to už nějak moc??? Se budu bát u toho kola usnout aby se to nezapálio samo. Mára mu podává LEGEDU – to je jeho Zippo. Všichni dodáváme Zdendo zapal se. Hláška výletu. Usínáme po flašce Ferneta. Čáp a já opět mrznem páč to není spacák co máme ale šprcka kterou nemáš ani cejtit.

6 den (cca až domů)

Budíme se opět do studeného ale slunečného rána,někdo dřív jako třeba já, páč v tom spacáku je fakt kosa. Budím ostatní vaříme snídani Zdenda mění vybitou baterku za nabitou. Zkouška hehe Bullík startuje jako novej, chyba je jinde. Zdenda přenastavuje Strejdovi GíPíeSku. Vyrážíme na blízkou pumpu tankujem a vyrážíme – Jeník zapomíná na bivaku brejle, takže se pro ně vrací – pokračujte já Vás dojedu. Vede Zdenda – asi 2km páč Strejda neunes, že ho vede Hondakolo a tahá za Glajdu poprvé za výlet ho mám před sebou a je to mazec. Ještě asi před dvěma dny si povídáme -co a jak ta jízda a Strejda to víte kluci – já jezdím celej život a to jenom proto že jezdím podle pravidel, kde je plná nepředjíždím a dodržuju rychlost. Takže Zdenda se začíná dusit v prachu a splodinách Glajdy a strejda si vede dobře. Dohání nás Jeník a nechává Strejdu v předu. Jede se klasika kilo až kilo dvacet. Sem tam vidím strejdu jak jde i o kvalt dolů a předjíždí. Když míjí kolonu na semaforu z prava přes plnou všichni zvedáme levici s paroháčem na znamení punku. Na další pumpě Strejdu chválíme, jakej je to mazák. Vyrážíme dál furt je to stejnej kalup. Trošku kufrujeme kolem Lipska. Tady je to dost divný protože tu běhaj lidi oblečený do černejch hardů, holky jenom korzety a černý paraplíčka, punčochy s podvazkama mno nevíme kam dřív s očima. Blížíme se k Čechám a jede se přes horu svatého Šebestiána. Strejda se na pumpě strachuje, že to bude děs, samej kamion, kolona a tak. Blížíme se k tomu kopci a provoz opravdu začíná houstnout, najednou slyším jak strejda kope o DVA kvalty dolů a přes plnou to mastí kolem kamionu – Zdenda jede na druhým místě a zjevně to nečeká – páč za strejdou nestíhá projet v mezeře. Všichni jsme tím tak zaskočení, že nám strejda trošku ujíždí, znova levice na znamení punku a tradááááá za ním. Levá střídá pravou a Strejda vede Glajdu zzzzvostra, jestli nalezli Strejdovi do Glajdy babouci, tak je určitě vhnal. Kdyby to bylo domů ještě dva dny, tak by ji poslal určitě na koleno :-D je to prostě Strejda mazák. ( Hlavně opatrně kluci ). Překročíme hranice a jedeme směr Praha, přes Chomutov. Strejda to mastí a nějak nevím jak dostáváme se na dálnici. Rychlost se najednou zvedá na140km/h – prosíme strejdu aby někde zastavil, strejda kýve, že jako rozumí. Mastíme to v jeho stopě, prdel máme už úplně na sračky nemluvě o Čápovi. U Kladna jsme pochopili, že strejda jede až do cíle... brzdím konvoj těsně před Prahou a stavíme u letiště na pumpě. Opět řikáme Stredjovi, že je mazák ale teď už to není jako poklona. Jeník tvrdí, že to byl nejhorší úsek v jeho životě. Strejda se jenom culí a říká copak kluci někde nějakje problém??? Mě se jede v pohodě............. Tím se loučíme a každej jede už domů sám.

Po několika dnech: Začínám psát tenhle raport. Jeník se přiznává že oprava Bullíka bude stát ještě dalších 4.500,- Kč a shodli jsem se na tom, že by jsme jeli hned zase. Přítelkyně mi dává přečíst ty oplzlé smsky – celkem nám to šlo :-D. Teď už jenom jak je to s tou co nepolyká!!!!!!!

Filo raport from Denmark

Tímto bych chtěl poděkovat všem zůčastněným za super zážitek – výbornej výlet. Jeník za navigaci a kuchaření, Mára a Čáp přeborníci v kalení, Strejda je punkáč o tom není řeč a Zdenda za veškerý dokonalý servis. Díky moc kluci.

PS: Zdendo sorry že jsem tě polil pivem, bylo to nechtěně.



Strana: 1 2 Další



















2004 HARLEY OWNERS GROUP TROJA CHAPTER
Reklama: