Himalaya 2010 - Den 7.
Den 7. – 7. 10. 2010, Kanpur - Váránasí, cca 340 km
Vzhledem ke změně plánu, kdy jsme museli dohnat ztrátu dne čekáním na motorky, jsme dnes měli hotel bez garáže. Ráno proto každý netrpělivě vyhlížel, jestli motorky zaparkované na chodníku před hotelem ještě máme. Stály tam v plném počtu a kráse. Celou noc je totiž hlídal mechanik a řidič autobusu s pomocníkem, co s námi jedou.
Během snídaně vydatně sprchlo, ale než jsem dojedli, už zase svítilo sluníčko a mohli jsme se vydat na cestu. Daleko jsme ovšem nedojeli. Hned za prvním rohem jsme stavěli a asi hodinu opravovali Ivošovu motorku, u které teče nějaká hadička. Oprava se zdařila, avšak vydržela jen do oběda, kdy jí bylo třeba zopakovat.
Celý den se jelo po dálnici, což je ovšem jen o něco lepší a rovnější cesta. Potkat se na ní dá od jízdních kol s třemi a více pasažéry až po povozy tažené buvoly, samozřejmě v protisměru. Benzínových pump je tu poskrovnu. Když už jsme jeli na poslední kapky benzínu, sjeli jsme z dálnice do nějakého městečka natankovat. Do dvou minut bylo kolem nás snad sto lidí. Působilo to dost tísnivě, jak se okolo nás semkli, ale nic nedělali, jen stáli a čuměli. Čumění je tu vůbec národním sportem. Ind si stoupne vedle vás a třeba hodinu vkuse na vás se zájmem zírá. Nic vám neudělá, nesáhne na vás, nepřiblíží se, prostě stojí a čumí. Pokud chcete projít, dav přihlížejících se před vámi tiše rozestoupí.
Po dálnici cesta hezky ubíhala, masakr opět nastal při dojezdu ve městě. Každým dnem je snad doprava hustější a hustější. Ovšem v cíli nás čekalo velice milé překvapení v podobě luxusního hotelu. Po minulých nocích v řekněme rustikálnějších hotelech si trochu rozmazlování zasloužíme, nehledě na to, že fešné bydlení je na hodně dlouhou dobu poslední.
