Himalaya 2010 - Den 23.
Den 23. – 23. 10. 2010, Tingri /Tibet/ - Barhabize /Nepál/, cca 200 km
Opět je nádherně, modré nebe, sněhobílé hory. Ha su su přes poslední sedlo ve výšce kolem 5.000 m.n.m. Jede se dobře, tedy až na některé úseky oprav a stinná místa kolem hor, kde je silnice pěkně namrzlá a ledovatá, na což má karambolovou vzpomínku hlavně Pavel. Projeli jsme zasněženým Nyalamem a pak už jen a jen klesali Pekelným údolím ke hranici s Nepálem.
Na hranici jsme tentokrát nemuseli podstupovat trek s příručními zavazadly. Bus nás odvezl až k celnici, kde se to hemžilo nosiči, kteří na zádech přenášeli ohromné balíky s nákladem. Pár z nich popadlo naše kufry. Tentokrát už jsme se však nebáli, že se s nimi neshledáme. Projít kontrolou, přetlačit motorky přes hraniční most, na nepálské straně na nich nechat vyfotit službu konající vojáky a může se jet dál.
Během dne se spadlo o víc než 1.500 výškových metrů, postupně se objevily stromy, potom zelená džungle a podstatně se oteplilo. Ráno jsme vyjížděli v péřovkách a večer končili v krátkém tričku. Jen jsme vjeli do Nepálu, rapidně klesla kvalita cest. O úžasné tibetské asfaltce jsme si mohli nechat jenom zdát. Pro dnešek jsme se naštěstí drncali jen kousek. Nocovali jsme v Barhabize, což je asi 15 km od hranic.
Stavíme v džungli u lanového mostu a Julián se zubí od ucha k uchu s tím, že tady spíme a bude se nám tu moc líbit. Jenomže žádný hotel na téhle straně není a na straně druhé končí lanový most, momentálně uzavřený, v zelené džungli. Most se uzavírá několikrát denně, a to když se z něj skáče do hloubky 160 m bungee jumping. Jak most otevřeli, vydali jsme se s nedůvěrou na druhou stranu, ovšem tam nás čekalo grandiózní překvapení. Ubytování tam skutečně bylo, a to v podobě stanů rozesetých v pečlivě upravených zahradách. Po těch dnech v tibetské zimě a skromných ušmudlaných hotelích jsme si připadali jako v ráji.
