HARLEY OWNERS GROUP TROJA CHAPTER
Historie klubuAkceVzkazyRoute 66Route66USA 06USA 06MOSKVA 07MOSKVA 07Kontakt

Cesta do Moskvy - 5. den 18.7.07

Rezekne – Velikije Luky /Rusko/
Najeto 280 km

Tak už je to tady. Dnes nás čeká ruská hranice. Protože nevíme jak dlouho to na hranicích může trvat, vyrážíme celkem brzy, i když před sebou nemáme moc kilometrů. Po včerejším inzulínovém excesu se pro jistotu ráno snad všichni Bodi zeptali, zda má vše zabalené a nic nezapomněl. Jednoznačná odpověď, mám zabalené všechno. Dobrý, tak můžeme jet. Ne tak hrr… Přichází Allain s nerozluštitelným výrazem ve tváři a bílou taškou v ruce. „Boďo, kde máš inzulín?“ A jejda, Boďa si sice všechno zabalil, ale ten zabalený inzulín nechal v tašce na pokoji.
Teď už máme opravdu všechno a vyrážíme vstříc východnímu dobrodružství. Přibližně 40 km před hranicemi začíná souvislá kolona kamionů. My se řadíme za osobní auta, kterých není tolik a vysíláme zvěda k závoře. Vrací se s tím, že motorky jet můžou, ale auta ne, ty musí vystát frontu. Takže čekáme společně. Dle pokynu pouští tři auta za hodinu. A čekáme a čekáme. Kolem se motá nějaký chlapík, sem tam něco prohodí, odchází a po nějaké chvíli se zas vrací. No, než nám to docvaklo uplynuly asi dvě hodiny. Tak za kolik? Dopředu fronty 50 EUR za auto. Převážná většina aut co stála před námi byli jen čekači, co ty místa prodávali. Systém je však takový, že oni vám to nenabídnou. Musíte si o to říct sami.
Ještě další hodinku jsme si počkali, než jsme prošli skrz kontrolu Lotyšů. Pak už jsme čekali ve frontě k Rusům. Počasí je naštěstí dobré. Svítí sluníčko, ale není vedro. No čekáme, čekáme. Konečně na nás přichází řada. Jsou tam tři okýnka, kterými musíte projít. Papírování začíná. Nejprve několikrát přepsat formuláře, neb se úředníkům stále něco nelíbí. A pak problém. Chybí dokument. Ti co nemají motorku psanou na sebe, ale na svou firmu, musí mít notářem ověřenou listinu, že si sami sobě dovolují jet na motorce do Ruska. Že je to blbost úředník neuznává. Přes to vlak nejede a tečka. Vás přes hranice nepustím! Krev se vaří. Snaha vysvětlovat a vyjednávat. A výsledek. Po osmi hodinách čistého času stráveného na hranici se rozdělujeme. Je 20.40 hod. Sedm motorek a dvě auta pokračují. Pět motorek se vrací do lotyšské Ludzy k notáři, aby jim sepsal nesmyslný papír pro ruského úředníka. Legální přechod ruské hranice směle řadím mezi adrenalinové aktivity nejvyšší zátěže.
Ti co pokračují – kus za hranicemi staví ve velice rustikálním kafé na něco k jídlu. Kvalita silnic klesá. Část je naprosto bez označení dírovitě vyfrézovaná a je to hrůza. Začíná se stmívat a za námi je úžasný západ slunce. Po jedenácté přijíždíme do cílového města Velikije Luky, je to asi desetitisícové průmyslové město. Snažíme se najít hotel, neb GPS pro Rusko má jen Moskvu a hlavní silnice. Vzhledem k tomu, že hotel je tu jen jeden, nehledali jsem dlouho. Před hotelem je ohromný nevyužitý plac, asi na průvody. Ač je noc, po našem příjezdu během pěti minut je kolem nás plno lidí. A volají další, kteří přijíždějí na svých motorkách. Takže část hlídá a zbytek se jde do hotelu Jubilejnaja ubytovat. Předesílám, že tento hotel neměl internetové stránky, ubytování se objednávalo telefonicky a je to jediný hotel v širokém, a tím myslím rusky širokém okolí. Jak to popsat, řekněme, že ubytování bylo retro. Systém hotelu – ubytování trvá 24 hodin od zapsání se. Hotel je z roku 1967, vše tomu odpovídá a je to též všemi smysly vnímatelné. Asi tak. Velice specifickou reakci na hotel měla Maja, která se slovy, že ač byla dva roky v armádě něco takového v životě neviděla, dostala hysterický záchvat a skoro celou noc smíchy probrečela.
Motorky jedou odvézt do nedalekých garáží. Zpět taxíkem. Zbytek čeká v restauraci, kterou nám nechali otevřenou a dokonce i něco uvařili. Vše vyřízeno a kolem druhé ráno jdeme spát. Od ostatních už máme zprávy, že hranice prošli a jedou za námi. A jak to bylo s nimi? Poté co jsme se rozdělili, jeli zpět do prvního lotyšského města za hranicemi. Našli policii a ptali se tam po notáři. Dostali telefon a věc s notářkou konzultují. Jednoznačně sděluje, že dokument co úředník vyžaduje je nesmysl a nic jim nesepíše. Dává však radu nad zlato. Pokud dokument chcete, napište si ho sami. Takže píšou. Ještě obtisknout pětikorunu, ať má doklad všechny náležitosti a zpět na hranici zkoušet štěstí po druhé. Naštěstí se mezi tím vyměnily služby a cesta vstříc Moskvě byla volná. Vzhledem k tomu, že cesta byla v noci, pustinou, většinou lesem, ani nestavěli a vkuse jeli, někteří na motorce i letěli, až do Velikije Luky, kam dojeli kolem páté ráno. Cestou viděli úžasné svítání, které se tříštilo s odlesky polární záře.








Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Další



















2004 HARLEY OWNERS GROUP TROJA CHAPTER
Reklama: