Přes noc se nám plulo hezky. Kukrošovi se podařilo získat kajuty pro všechny, a tak jsme celou cestu, houpáni mírnými vlnami, prospali. Ráno nás ve Stockholmu vítala zamračená obloha. Nevadí, spravíme si náladu u dealera. Neměli sice ještě otevřeno, ale když nás viděli, raději otevřeli rovnou. Venku se to stále kaboní, tak vyrážíme za druhým stockholmským dealerem. Jedeme přes centrum a kolem přístavu. Následuje malé kufrování, neboť je cestou zavřený tunel a GPS nemůže najít kudy to objet. Vracíme se tedy zpět na projížďku centra města, a potom na nádraží vyklopit Radku, která to již bere zkratkou přímo domů. Následně nabíráme směr na Jonkoping. Jedeme po silničkách mimo dálnici krásnou přírodou. Pauzu jsme si dali v přístavu v Hjo. Cestou nám sice několikrát sprchlo, ale i tak se jelo pěkně. Do hotelu jsme dorazili kolem osmé večer, dali si večeři a rádi si šli brzy lehnout.
.
