6 - Deník expedice po cestě cest ROUTE 66

1.10.04 Springfield - Lebanon
Ráno jsme vyjeli z motelu na devátou. Rovnou se jelo k dealerovi do Springfieldu. Sotva otevřeli, tak se tam všichni vrhli a dost nakoupili. Kačka se tam vybavila. Byli jsme tam za exoty a při odjezdu si nás tam před krámem fotili. Cestou opravují silnice a s uzavírkama si moc hlavu nelámou. Ve Springfieldu se všechno jmenuje po Lincolnovi. Přehoupli jsme se přes Lake Springfield a pryč z města. Dnes je to samé kukuřičné pole. Míjíme domečky s Halloweenskou výzdobou, různé nafouklé dýně a strašidla. Taky tu hodně v zahrádkách mají plastové srnce s parožím dopředu, které vypadá jak když jim je odfoukává vítr. Zastavili jsme se u staré benzinové čerpací stanice Shell oil, dali si sváču a razíme dál. Další pauza byla tankovací u malé pumpy. Kolem jen pole s kukuřicí. Vedle byla typická venkovská hospoda, jak z filmu. Dost to tam smrdělo, hrací automaty, kulečníky apod.. U baru seděli dva štamgasti s plnovousem a harleyovýma tričkama. Autentická
Amerika. U Saint Louis jsme se napojili na dálnici, 44. Přejeli jsme Mississippi river. Prosvištěli kolem Chaine bridge. Na křižovatkách najíždějí Šumák s Filipem do protisměrů a drží průjezd ostatním, jen to některým došlo dost pozdě. Dneska malý Jindra vzdal motorku a jel s Allainem autem. Přijeli jsme do Route 66 state park. Tam se ale nedalo projet. Sesuv půdy zatarasil nájezd, tak se jen dá projet parkem a musí se vracet stejnou cestou. Aspoň jsme si nakoupili v giftshopu nějaké nálepky a odznáčky. Doktor dorazil poslední a prý se „Kochal“. Dnes se dokonce i ztratil, ale dojel nás.
Krajina se postupně mění. Cestou byly vinice a kukuřici střídají husté listnaté lesy. Už to není placka, ale hezky se to vlní a jsou vidět kameny a skály, silnice je do nich vykouslá. Viděli jsme i několik lomů.
Route 66 v těchto místech byla štěrková a strašně prášila. Ve všech míjejících autech osazenstvo kouří nebo jí hranolky či hamburgr. Jedeme po dálnici až do Lebanonu. Tam jsme pak chvíli bloudili do všech stran než jsme našli hotel. Munger Moss Motel, je ve stylu Route 66. Pak večeře. Opět chvíli trvalo než jsme našli nějaký podnik, hlavně aby tam měli pivo. Skončili jsem v Applebees. Dnes již poučeni jsme si dali dohromady jeden předkrm a pak každý už jen polévku. A hají, u Šumáka je mejdlo dlouho do noci. Cesta byla celou dobu moc dobře značena, na každé křižovatce jsou směrovky kam po 66. Jede se pohodově. Silnice paráda na motorky a všichni si to užívají. Škoda, že se část musela jet po dálnici. Je zajímavé, že i ve městě je 66 značena velmi dobře a nejde skoro zabloudit.

Teplota 24. Dnes bylo pod mrakem, od oběda sluníčko. Všichni začínají mít spálený obličeje. Večer začalo pršet a pršelo celou noc.
Najeto 480 km.

Strana: 1 2 Další