Západní pobřeží USA 2006 - den třetí, pátek 22.9.

3. den – 22. 9. 2006
San Francisco – Petaluma
Začínáme opět velkou snídaní (Šťoural se dožaduje mlíčka, aby si srovnal zažívání) a pak následuje návštěva u dalšího dealera. Tentokrát je to Dudley Perkins, který je nejdéle vkuse fungujícím dealerem HD na světě (od roku 1914). Všichni byli jak utržení ze řetězu a po hlavě se vrhli do nakupování HD nezbytností. S plnými taškami se vracíme k autu, u kterého čekala policistka v divném, malém jezdítku a chtěla nám dát kvůli parkování pokutu. Nejprve jsme zahájili taktikou, že anglicky neumíme, ale když jsme zjistili, že paní policistka je velice veselá kopa, dali jsme se s ní do řeči. Na rozdíl od vedle parkujícího auta, jsme se pokutě vyhnuli. Jedeme se podívat na Alamo square, odkud je na San Francisco jeden z nejznámějších pohledů – na mrakodrapy centra přes barevné viktoriánské domy. Konečně vyrážíme na výlet lodí po zálivu, cestou se opět stavujeme u rybářů na něco dobrého. V přístavu nás zaujal pouliční „umělec“ – černoch sedící na kýblu, zamaskovaný větvemi, bafající na kolemjdoucí, no tohle!? Krásný hodinový výlet lodí po zálivu, pod most a kolem Alcatrazu. Bylo nádherně vidět, absolutně jasno bez oparu, po zálivu se proháněly plachetnice. Potom vyrážíme na návštěvu ke Kukroší tetičce na sever do Petalumy, do vinařského kraje. Jedeme přes přírodní park nad mostem, ve skálách u oceánu jsou všude bunkry, které za války sloužily k ochraně zátoky a města. Přes dopravní zácpu jsme ke Kukroší tetičce z Ameriky dorazili přesně na šestou, už nás čekala, Mary Fletcher (dle některých nepotvrzených zpráv příbuzná Jessicy Fletcher z televize). Po uvítacím přípitku nám tetička oznámila, že si pro nás připravila takovou hru. Ve všech hrklo, co to bude. Vylosovali jsme si lístečky, na každém bylo číslo. Pak se teta přiřítila s plnou náručí harleyových tašek, s tím, že v každé je pro někoho dárek a podle pořadí čísel si je budeme vybírat. Každé vyšší číslo si může vybrat nový dárek, nebo si může vzít již rozbalený dárek nižšího čísla, protože se mu líbí. Huhů. Začal Boďa s číslem 1 a dostal úžasné harleyové tričko se znakem místního vinařského kraje, dále Veronika s koženou čepicí. Smysl hry jsem pochopili a už si všichni brousili zuby na Boďovo tričko. Rozhodně na té hře něco je. Mimo harleyových dárků byly v taštičkách ještě californské pistácie a bonbóny. Teta je úžasná, po dárkové smršti na nás zaútočila naprosto skvělou večeří. Nejvíce zaujalo grilované kuře s mandarikovo-bylinkovou zálivkou, brambory s něčím dobrým, kterých by Allain ještě snědl mísu a dezert se zapečenými ořechy, jablky a dalšími ingrediencemi, které se všichni mezi slastným pomlaskáváním snažili identifikovat. Jednomyslně jsme Kukrošům „tetičku z Ameriky“ schválili a všichni ji též přijali za svou. Ti, kteří původně ani nevěřili, že nějaká tetička z Ameriky vůbec existuje, případně se k návštěvě stavěli v duchu „Nemáte trochu vody? Já mám takový hlad, že bych u Vás přespal.“, se káli. Tetička skutečně chtěla, abychom u ní zůstali, museli jsme však zpět, protože ráno se vyzvedávaly motorky. Ti co v autech při zpáteční cestě neusnuli, měli krásný výhled na osvětlený most Golden Gate.

Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Další