HARLEY OWNERS GROUP TROJA CHAPTER
Historie klubuAkceVzkazyRoute 66Route66USA 06USA 06MOSKVA 07MOSKVA 07Kontakt

Západní pobřeží USA 2006 - den třináctý, pondělí 2.10.

13. den – 2. 10. 2006
Kingman – Vidal Junction – Desert Center – Joshua Tree National Park – Twentynine Palms – Palm Springs (California)
Celkem najeto 308 mil.
Včera jsme ujeli velký kus cesty, takže dnes nemusíme tolik pospíchat. Přispali jsme si, v klidu se nasnídali a dnešní cestu stylově začali u dealera. S úsměvem na tváři a plnými taškami se vracíme k autu, které se však po těchto nájezdech nebezpečně plní. Po dálnici vyrážíme zpět do Kalifornie, směrem na Needles, které však tentokráte vynecháváme. Na chvíli najíždíme na route 66 a přijíždíme do Golden Shores. Je tu strašné vedro, a tak rychle do hospody. Ještě že tu nějaká byla. Uvnitř obsluhoval starý dlouhovlasý Miloš a jeho prsatá miloštivá. Radí nám kudy dál. Ač by se nám tu hezky sedělo, musíme jet. Opouštíme route 66 a po silnici č. 95 míříme na jih. Krásná přímá cesta pouští, vlní se nahoru a dolů přes kopečky, je to jak jízda na lochnesce. Při první příležitosti stavíme na oběd, je to ve Vidal Junction. Venku to pěkně peče, takže rychle dovnitř, ochladit se. Vařili tu skvěle, ale na větší nápor turistů (tedy na 10 lidí najednou) tu asi moc zvyklí nejsou. Po jídle ještě u místní benzínky tankujeme, protože široko daleko jiná není a prohazujeme si cédéčka, neboť každý má to své už tak oposlouchané, že mu leze na nervy. A jedeme dál. Opět velmi dlouho a velmi rovně. Přijíždíme do něčeho opuštěného, co kdysi mohlo být městečkem. Dnes jsou tu však jen vybydlené domy, neudržované palmy a zbytky čehosi. Podle mapy by to mělo být Desert Center, ale výstižnější by bylo spíš deserted center. Za zmínku ale stojí proto, že v tomhle místě jsme již najeli více kilometrů než při minulé cestě z Chicaga do Los Angeles, óu do Los Angele, An-ge-les, šuby-duby Amerikááá… Na další přestávku sjíždíme z dálnice k pumpě a najednou proti nám tanky?! Bylo tam museum generála Pattona, který tu měl výcvikové středisko pro pouštní operace. Šťoural nemůže odolat a vydává se to obhlídnout. Zbytek odpočívá u pumpy a fascinovaně čumí na strašně tlustého chlapa, který se snaží nasoukat do velice nízké Corvetty. Dál jedeme přes národní park Joshua Tree. Ve východní části parku rostou kraozotové keře a kaktusy a v západní části pak juka krátkolistá (joshua tree). Je to úžasná podívaná, kaktusové lesíčky, skrz které vedla procházka. To musíme projít, ale nesahat, protože jsou to potvory píchavé. Nevím kde se to vzalo, ale ta podívaná většině asociovala „Maminka mě utřela lopuchem. Byla na něm beruška…“ No. Projíždíme parkem do jukové části, jsou to krásné veliké stromy. Dokonalé pohledy v podvečerním světle dotváří velké žluté balvany. Z parku vyjíždíme u města 29 palem /Twentynine Palms/. Kolik těch palem tam skutečně bylo ale nevíme, protože jsme jeli přímo proti světlu a vůbec nic nebylo vidět. Moc bezpečné to není, někteří jednou rukou řídí a druhou si stíní oči. Takhle se jet nedá. Stavíme na parkovišti a čekáme, až se sluníčko přehoupne za hory. Kukroš vyráží na průzkum okolí. Vrací se s úsměvem, to asi našel restauraci. Ne, ale hlásí, že naproti je veterinář, kde si mohou nechat ošetřit vlka. Už za šera se blížíme k Palm Springs. Vjíždíme do údolí, které je plné mlýnů větrných elektráren. Jsou tu stovky vrtulí. Křídla se různě otáčí a vypadá to jako spartakiáda. Wow! Velice působivé. Když se tmou snažíme najít hotel, zjišťujeme, že Palm Springs je skutečně velké město. Hotel jsme nakonec našli a Kukrůl party byla již očekávána /měli jsme rezervaci/. Ač místní recepční nebyla Indiánka, bezesporu dosahovala kvalit indiánské recepční. Některým například pro jistou stáhla částky z karet hned dvakrát. Na večeři jdeme do nejbližší restaurace. Jak se ukázalo, vede jí Chorvat a je plná fotek Prahy, kde byl na výletě a moc se mu tam líbilo. I jídelníček je dle našeho gusta. Většina si dává wienner schnitzel s kaší a hráškovou polévku. Číšník se po chvíli vrací s tím, že mají jen rajskou. Nevadí. Ovšem pak už zcela bez ohlášení přináší řízky, namísto s bramborovou kaší, s rýží. Cože? No, ale i nad tím vyhládlý Čech v cizině přimhouří oko a skousne to. Allain končí den již tradičním „krásnej den, co“.



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další


A je tu zase ráno
A je tu zase ráno
Zrcadlící se Allík
Zrcadlící se Allík
Jdeme na to!
Jdeme na to!
Vyjíždíme, první Boďovi
Vyjíždíme, první Boďovi
A jsme na cestě
A jsme na cestě
Moc to netrvalo a dealer!
Moc to netrvalo a dealer!
Zaparkovat!
Zaparkovat!
A že by něco pánové koupili?
A že by něco pánové koupili?
A konečně jedem dál!
A konečně jedem dál!
Taky Amerika
Taky Amerika
a zase silnic král a tak se dívej
a zase silnic král a tak se dívej
...............
...............
...................
...................
..................
..................
......................
......................


2004 HARLEY OWNERS GROUP TROJA CHAPTER
Reklama: